Tapování

Taping pomáhá eliminovat vznik úrazu exponovaných kloubů či vazů při sportu. Chrání poškozená kloubní spojení a může být využíván i jako léčebná i rehabilitační metoda při úrazech pohybového aparátu.

Taping, tapping, tapování, tejpování jsou různá označení pro jednu a tu samou preventivní i léčebnou metodu, kdy se přesně daným způsobem fixuje určitá svalová skupina nebo kloub tzv. tapovacími páskami. Ty se vyrábějí z nejrůznějších textilních materiálů; bývají pružné nebo nepružné, mívají různou šířku a na první pohled vám mohou připomenout obyčejnou stočenou náplast.

Při stále modernějším kinesiotapingu se pak naprosto záměrně a promyšleně využívá též pásek různobarevných, ale to už je „vyšší dívčí“ a ne každý na tento typ tejpovaní slyší.

Indikace tapingu
Tapování nachází uplatnění nejen jako jakási ochranná a podpůrná „bandáž“ dřívějších úrazů nebo např. před záněty poškozeného kloubního spojení, ale pomáhá i zdravým sportovcům předejít úrazům na těch nejexponovanějších místech pohybového aparátu, a to zejména při delší dobu trvajícímu sportovnímu výkonu (vícedenní maratony apod.) nebo ve velmi náročném terénu. Odborníci ale znají i další využití tapovacích pásek a to při rehabilitaci – rekonvalescenci po úrazu, kdy tento typ fixace plní funkci pomocníka při doléčení. V určitých, přesně indikovaných případech, lze taping využít též jako metodu léčebnou; kupříkladu u zlomenin drobných kůstek prstů u nohy. V těchto situacích vždy tapuje lékař, nebo jiný patřičně vzdělaný odborník.

Sám nebo u odborníka?
V případě, že máte dlouhodobé, chronické problémy v určité části pohybového aparátu (koleno, kotník, loket, apod.) není bezmyšlenkovité omotání pásky kolem bolavého místa vždy tím ideálním řešením. Pro správně provedený taping je totiž naprosto zásadní si uvědomit, jakým způsobem je dané místo poškozené a jak konkrétně má obvaz oné oblasti posloužit. Má stabilizovat kloub? Nebo usnadňovat práci dříve poškozeným šlachám? Jakou pásku mám použít; pevnou či elastickou? Je nutné nějak předem ošetřit pokožku? Odpověď na tyto otázky je vám však schopný poskytnout výhradně odborník. A proto vřele doporučuji, nechat si poradit a konkrétní způsob tejpování se nejdřív naučit.

Na internetu i v knihkupectvích lze již najít informace i publikace popisující užití pásek u nejběžnějších typů potíží s pohybovým aparátem. Přehledná a příjemně stručná je např. kniha Prevence úrazů pro sportovce – taping od Jaroslava Pilného a kolektivu (nakladatelství Grada, 2007), která se zabývá nejen tapingem, ale také první pomocí, popisem nejčastějších zranění apod. Další užitečnou knihou může být i Malý atlas obvazových technik od MUDr. Jiřího Párala Ph.D., který též vydalo nakladatelství Grada. V současnosti není vcelku problém přihlásit se na kurz tapingu, získat základní znalosti a osvojit si techniku některých obvazů, pořádá ho například VOŠ Palestra a další instituce.

Tapovací novinky: kinesiotaping
Dnes stále více populární K-taping (kinesiotaping) vznikl v druhé polovině minulého století v Japonsku. Pracuje se speciálními velmi pružnými páskami z hypoalergenních materiálů strukturou úmyslně napodobující lidskou kůži, aby k pokožce co nejlépe přilnuly. Podobnost se však netýká barev! Právě rozličné barvy pásků hrají v kinesiotapingu velmi významnou roli, neboť dle poznatků moderní psychologie může i barva tapu prostřednictvím senzorické stimulace ovlivnit funkci pohybového aparátu. Takže zde prý neléčí (nepomáhá) jen způsob obvazu, ale pravděpodobně také jeho barva. Což pravděpodobně zní exaktněji zaměřenému středoevropanovi poněkud výstředně. K-tape díky svým vlastnostem nepřilnou k pokožce tak pevně, těsně, jako klasické tapovací pásky, přesto však dokážou fixovat kloub i sval v požadované poloze, navíc se zdá, že pozitivně ovlivňují nejen funkci svalů a kloubu, ale mohou snížit bolestivost a také podpořit funkci lymfatického systému.